Pacific City je přitom poměrně rozlehlá a detailně vymodelovaná metropole rozdělená ještě na několik ostrovů propojených vzájemně mosty. Různorodé městské scenérie a čtvrtě nabízejí propracovanou síť silnic s povětšinou způsobně projíždějícími auty, a pěších zón pro neustále korzující chodce, kteří tady ovšem slouží jenom jako takové křoví, snažící se eventuálně uskočit z cesty troubícím řidičům. V Pacific City rozhodně potěší skvělá viditelnost, byť vzdálený horizont už moc krásy pochopitelně nepobral, absence loadingu, mimořádná interakce a celkový dojem fungujícího světa. I když na rovinu, tenhle dojem není ve finále ani zdaleka takový, jako v případě GTA: San Andreas, a to hned z několika podstatných důvodů.

• Je to GTA nebo to není GTA?
Jakkoliv je váš pohyb tímhle světem zcela svobodný, máte oproti GTA velice omezené možnosti, co tady vlastně podniknout. Teď mluvím o herní náplni! Která se hloupě vymezuje ponejvíce na akci, na střílení se s neuvěřitelně početnými zástupy nepřátel, přičemž k tomuto hlavnímu chodu dostanete jen jeden skutečně zásadní a dlužno podotknout, že mimořádně chutný zákusek.

Oživení poněkud stereotypní koncepce spočívá v plošinovkovitém hledání a sbírání skrytých ikon, k čemuž vede cesta jak vystřižená z komiksu, neboť dovednosti ústředního protagonisty se v průběhu hraní vylepšují, pročež ke konci dosahují statusu superhrdiny schopného mimo jiné přeskakovat mezi střechami budov. Uvedené v sobě skrývá dosud nepoznané kouzlo volnosti, které spolu s neuvěřitelnou herní interakcí zasluhuje velkou pochvalu, alébrž jde o bez nadsázky famózní záležitost.

Ale to jsem se nechal značně unést okamžikem, jsme teprve na začátku hraní a ona slabší ruka zákona si trochu pohrála se steroidy, čehož důsledkem je vznik speciálního, geneticky upraveného policisty budoucnosti, tedy vás, který se okamžitě vydává na lov zločinců, tří ve hře představených gangů ovládajících různé části města. Jejich aktivitu umenšujete skrze likvidaci jednotlivých bossů, tady za přispění nabytých informací a zbraní ve vašem držení, nemluvě o speciálních schopnostech. Auta se pochopitelně dají využít pro rychlý přesun z místa na místo, k čemuž jinak poslouží speciální teleporty, kde lze doplnit munici a nebo vyměnit zbraně.

• Komiksovým hrdinou snadno a rychle
Ve hře má váš hrdina pět speciálních vlastností. Na prvním místě je to vlastní pohyb, jenž bude stále rychlejší, budete dokonce moci skákat do větších výšek a nebo překonávat větší vzdálenosti. Neskutečně efektní a současně efektivní, přičemž tato dispozice ponejvíce narůstá sběrem speciálních ikon nebo skrze sólo závody mezi checkpointy.

Na druhém místě jsou řidičské schopnosti, zaručující lepší manévrovatelnost s auty, jež se zlepšují brutálním přejížděním zlosynů, skrze další, k tomu vymezené závody mezi checkpointy a nebo kaskadérskými kousky na k tomu vymezených místech. Sluší se zmínit, že ve hře potkáte jenom auta (a málokdy zaparkovaná, v drtivé většině jedoucí, nebo stojící na křižovatkách, ovšem nastoupit není nikdy problém:o) a to různých typů a velikostí, přičemž jízdní model je hodně povedený!

Každé vozítko se řídí trochu jinak a model postupné deformace a destrukce lze zhodnotit také hodně pozitivně. Vedle řekněme konvenčních aut pro stopnutí na ulicích máte v ústředí policejní agentury, oné Pevnosti, připraveny tři hodně speciální prototypy, jejichž vzhled, funkce a možnosti se vylepšují právě na základě navyšování skóre u řidičských schopností. Ještě takovou noticku. Při jízdě v autě hraje hudba, je tady spousta licencovaných songů, které si můžete sólo poslechnout v menu, ale dle mého není moc oč stát.

Další užitečnou vlastností je schopnost zacházet s výbušninami, přičemž likvidací nepřátel právě skrze různé granáty vám tato vlastnost narůstá do proporcí, kdy granáty mají větší účinnost a akční rádius. Tyto lze využít nejenom proti živým oponentům, ale také pro vyhazování bran a zátarasů do vzduchu, potažmo aut s jejich posádkou.

Následuje síla, jejíž parametry opět zlepšujete na základě likvidace nepřátel fyzickými útoky tváří v tvář, pročež pak budete nejenom odolnější (zaregistrujete výrazný nárůst hodnoty života), ale také zvládnete třeba jedním kopem vymazat vybraného soka z obrazu a nebo zvedat hodně těžká, několikatunová břemena, jako jsou auta či kontajnery. A těmito házet do řad nepřátel. Moc pěkné!

Na posledním místě je schopnost zacházet se střelnými zbraněmi, která např. umenšuje čas trvání, než se vám podaří manuálně locknout vybraného soka, a která se zlepšuje opětovně likvidací nepřátel tímto konkrétním způsobem. Zbraní je ve hře sice přehršel, nicméně většina nemá příliš valného upotřebení a je možná škoda, že váš zlepšující se status v téhle oblasti nevede k možnosti jejich modifikace, jako je tomu u vozového parku. Ale v zásadě to nijak zvlášť nevadí.

• Průběh akce
Ve svém držení můžete mít pouze dvě zbraně naráz, plus něco granátů. Ovšem není problém v případě potřeby doplnit, resp. obměnit zbrojní arzenál po padlých. Mimochodem, s nepřítelem se lze vypořádat i za pomoci rychlého ataku na blízko, kde je vyjma výpadu pažbou držené zbraně k vidění ještě celý jeden kop. Bojování tváří v tvář není tak úplně precizní jako se střelnou zbraní, poněvadž ve víru mnoha nepřátelských tváří funících vám za krk ztrácíte trochu přehled, což má na svědomí fakt, že autoři při konkursu šetřili na postu hlavního kameramana.

Není tady nic ze současných standardů, mezi něž zahrnuji okamžité vycentrování pohledu na dění a nebo rozhlížení se z vlastních očí, takže si zdejší third-person perspektivu (počítaje v to i jízdu v autě) skrze pravý analog neustále manuálně štelujete a korigujete. Pravda, po nějaké době tuhle práci dostanete plně do ruky, ale i poté bude platit, že hraní sluší spíše otevřenější prostředí. Pokud se ocitnete v chodbách, občas v interiérech a vůbec stísněnějším prostředí, ve kterém se spolu s vámi vykytuje ještě větší počet oponentů, máte velký problém – s přehledem a orientací.

Problém nicméně může nastat i tehdy, když se dostanete do obklíčení, což je díky otravné generaci nepřátel dosti častý jev, jehož můžete negovat jen rychlým pohybem po herní ploše a nebo využitím eventuality krytí se za objekty a zdmi či ve výklencích, tady také v kombinaci s přikrčením. O postavení nepřátel více napovídá mapa v rohu obrazovky, ale ani ta nic nezmění na skutečnosti, že to je místy nehorázně hektické a smrt může přijít ještě rychleji, než se stihnete nadechnout pro ono sousloví „než bys řekl švec“.

• Zbraňová výbava
Krytí se za objekty má několik nesporných výhod, tedy pakliže objekt nejde zničit či se v blízkém okolí zrovna nenachází něco prudce výbušného. Prudce výbušná může být ještě pozornost soupeře, majícího ve vlastnictví raketomet či granátomet, takže stačí opravdu málo, abyste ztratili původní glanc. Navzdory postupně navyšujícímu se parametru zdraví, kterýžto ukazatel se, jste-li v klidu, může po čase dobít na maximální možnou míru. Ovšem najít klidné zákoutí bývá občas docela fuška, takže potěší, že si fušku lze ulehčit skrze kooperativní online režim (nebo propojení dvou konzolí), kdy může v akci výrazně vypomoci kamarád.

Jelikož platí, že na hrubý pytel se dává hrubá záplata, budete údery oplácet stejnou, resp. s ještě větší silou různých střelných zbraní, s různou průrazností, kadencí a množstvím munice. Při tomhle válčení také využijete několik naprosto skvělých nápadů, mezi nimiž je na prvním místě efektivní locknutí vybraného soupeře (byť je přepínání mezi více cíly v obraze trochu problematické), kterémuž lze poté uštědřit ultimátní headshot, vystřelit zbraň z rukou a nebo krátkou salvou na nohy jej poslat ihned k zemi, k níž ho následně krvavě přidupnete svou těžkou a patrně těžce kovanou botkou. Systém zásahových míst na těle soupeřů je intuitivně navržen, přičemž přesnost každého zásahu je odvislá od zbraně ve vašem držení a vzdálenosti od cíle.

S odstřelovačkou se vám locknutí nepřítele hlídkujícího o několik ulic dál podaří mnohem rychleji než se strojní puškou, která je však díky své síle a vysokokapacitnímu zásobníku zase neocenitelným pomocníkem pro rychlé vypořádání se s ozbrojenou přesilou na kratší distanc. Uvedené může být případ bossů a jejich početné ochranky, jež vydrží výrazně více, než jejich pouliční nohsledi. A řadoví pěšáci, skrze které se snažíte prostřílet ke každému hlavounovi. Těch má každý gang povícero, takže vypotřebujete opravdu hodně munice na to, aby ulice mohly dýchat klidněji a svobodněji.

• Alternativní cesty k vybranému cíli
Během poflakování skrze Pacific City zkoušíte štěstí v pravidelných pouličních půtkách s gangstery a prohledáváte různá zákoutí kvůli sběru speciálních ikon, které vám navyšují vaše schopnosti. V určitý moment se pak ozve ústředí, jež vám pošle informace o některém z bossů, o místě jeho pobytu a způsobu jeho likvidace. Zejména způsob, jak na věc půjdete, je dosti důležitý a nabízí několik příjemných eventualit. Samozřejmě, vždy se k němu můžete natvrdo prostřílet a probít skrze hlavní bránu, či hlavní přístupovou cestu. Ale ruku v ruce s povědomím, že tady bude odpor nejsilnější, je tohle práce skutečně jen pro otrlé. Tím spíše, jak stoupá obtížnost a s pozdějšími hodinami se akce stává lehce únavnou a monotónní.

Naštěstí k většině bossů vedou i alternativní cestičky takříkajíc zadními vrátky, kdy se třebas dá vyšplhat a vyskákat po skaliskách a vyjma několika málo tváří tu střetnete už jenom vámi hledanou osobu, bosse, takže si výrazně ušetříte čas a nervy. Pohříchu i samotné setkání s bossem je značně stereotypní představení, kde platí jednoduché pravidlo, že do jeho těla musíte vystřílet zdaleka nejvíce munice. Bossové, tím méně jejich lidé v daném gangu, neoplývají zrovna závratnou inteligencí, spíše čekejte hladovou smečku, která vám často půjde tvrdě po stopě a těží z početní převahy.

Obraz bojů díky tomu vypadá stále stejně – pravidelné útočné vlny se tříští o vaši hráz do té doby, co je hráz ustojí. K tomu si připočtěte automatickou generaci oponentů, která na některých místech evokuje zaseklou gramofonovou desku, takže se nejlepším řešením povětšinou jeví rychlost, s jakou dokážete dané místo překonat a postoupit dál. Resp. najít správnou cestu dál.

Můj závěrečný protivník (chronologie vybíjení gangu je na vás) sídlící v mrakodrapu mne sice přinutil absolvovat hloupě nalajnovanou štreku skrze několik podlaží napěchovaných jeho lidmi, abych pak hrdinně padnul z oči v očí jeho elitní ochrance. Jenomže znaje cestu k vrcholu jsem ji napodruhé proskákal a proběhl jako vítr (ačkoliv mi kolem uší zněla symfonie složená ze střelby a stále se opakujících verbálních narážek gangsterů v jejich mateřštině) asi za minutu a pak už zbyla jen rutinní otázka, jak na věc. Jak naložiti s finálovým střetem, který zcela vystihuje celý Crackdown. Je to pěkné, při troše trpělivosti to celé zvládnete za pár dnů, ale tvůrci zde zůstali tak na půli cesty…

• Příliš jednotvárné
Nechci zastírat, že vás Crackdown dokáže vtáhnout. I když je stereotypní a s postupně stoupající obtížností i lehce frustrující, má své nepopiratelné kouzlo. K němu přispívá i nevídaný prvek a tím je lokalizace. Ačkoliv ve hře nesledujete žádný příběh (stačí základní osnova „jdi a zabij toho a toho gangstera“), a s nikým si tu nebudete moci popovídat, pravidelné informace z ústředí jsou česky namluveny, k čemuž bohatě postačil jeden hlas. Nechybí ani české titulky, což je bezesporu skvělý tah Microsoftu, za který si zaslouží poděkování. A třebaže se najdou určité mušky, většina z nich nepadá na vrub lokalizaci, ale hře jako takové, kupř. když komentář vztahující se k lokalitě, kterou právě projíždíte, už není dvakrát aktuální. Překlad je zkrátka prima a určitě je to vynikající přidaná hodnota.

Prima už není to, že v Crackdown zkrátka není moc co dalšího podniknout. Střílení se s gangstery není špatné, oproti GTA je přímo skvělé, ale je ho moc a čeho je moc, toho je prostě příliš. Bohužel, i když se vám akce začne přejídat a to tím spíše, že vás každou chvíli budou gangsteři otravovat i na ulicích, nebude zbytí. Jasně, mluvil jsem o závodění po vlastních a nebo v autech. Jenomže v tomhle počínání jste pořád sami, což může a bude za chvíli nudit. Pak je tu ještě speciální režim, kdy se na čas pokoušíte zlikvidovat vybraného bosse, tedy v co nejkratším čase proniknout jeho základnou přes jeho strážce a zabít jej, což můžete znovu podniknout ve dvou lidech. Jasně, ale jsme zase tam, kde jsme byli a od čehož jsme si chtěli odpočinout!

Crackdown je zcela příkladnou ukázkou hry, která podle mého názoru má nevyužitý potenciál. Když už tady máme ono závodění, proč nějakého z bossů nemohu třeba – namísto přestřelky – nahánět? Honit, pronásledovat? A je vcelku jedno, jestli autem či pěšky. Sice je hezké, že hra se ani po zdolání posledního bosse neuzavírá a můžete tu pokračovat takříkajíc neomezeně v krasojízdě, kterou si lze rámcově oživit povolením pouličních nepokojů, ale tady vás těžko něco překvapí.

• Kouzlo nevídané svobody na závěr
Bylo by však fér přiznat, že si tu přeci jenom lze vyhodit z kopýtka. Již o tom v textu šla řeč, jedná se o využití mimořádných pohybových dispozic hlavního protagonisty, které mu umožňují vyšplhat na mrakodrap, přeskakovat ulice ve velkých výškách a vůbec se tvářit jako postava z nějakého komiksu, která si tady obhlíží svět. Svět, který má jednu zcela neuvěřitelnou vlastnost a tou je interaktivita. Nyní však mluvím o všelijakých převisech, parapetech, zdech a já nevím co ještě, čeho se při tomhle dobrodružství můžete zachytit, což vaše postava provede automaticky, s další eventualitou ručkování podél a odrážením se od stěn, což platí zejména v případě nerovných skalisek, pročež se dokážete dostat na ty nejneuvěřitelnější místa na mapě. A za tohle snažení budete často odměněni sběrem ikon vylepšujících dále vaše atributy. Možná to zní jako laciná plošinovkovitá vsuvka, ale věřte mi, že se vlastně jedná o hru ve hře, která vylepšuje celkové renomé.

VERDIKT:
Graficky skvěle vyvedená hra se stylovým komiksovým nádechem, nabízející otevřený svět ve stylu GTA, v němž se však oproti GTA nedá nic extra podniknout. Časté střílení se s gangstery může být časem stereotypní a fádní, jízda v autech je spíše okrajová záležitost, kterou příliš nevyužijete. Vrásky na čele může vyhladit částečně co-op a pak hlavně speciální dovednosti hlavního hrdiny, mezi nimiž jsou na předním místě úchvatné pohybové dispozice nabízející skákání po střechách a jiné fantastické kousky. Suma sumárum jde o dobrý titul, ale bylo by chybou jej příliš přeceňovat.

Hodnocení: 75%

Zdroj: Tiscali Games

Možná to zní trochu komicky, ale přiznám se, že alespoň pro mě to byla vítaná změna, protože dalšího „správňáckého“ černocha bych vážně nesnesl (snad to někdo nepochopí špatně…). Skutečně bylo příjemné mít po boku tentokrát policii a bojovat proti zločincům, což by snad mohlo alespoň trochu zklidnit všechny ty „nezištné“ právníky, kteří s takovým nadšením agitují proti násilí ve hrách.

• Rozdělení města
Město dostalo jméno Pacific City a je rozděleno na čtyři části. Tři mají pod kontrolou zločinecké organizace Los Muertos, Volk a The Shai-Gen Corporation, tou čtvrtou částí je myšleno zřejmě sídlo policejní agentury. V demoverzi poznáte zejména prvně jmenované, Lost Muertos, což jsou drogoví dealeři a pašeráci. Ovládají čtvrť označovanou La Mugre (špína) a jezdí v originálně pomalovaných luxusních autech nebo dodávkách.

Dalo by se říct, že takovým hlavním úkolem v demu je likvidace klíčových členů frakce, mezi něž patří psychopat Juan Martinez, Jose Guerra nebo nemilosrdná Violetta Sanchez. Dvě části města ovládané skupinami Volk a Shai-Gen jsou v demoverzi uzamčeny průhlednými modrými stěnami, takže můžete jen z dálky nakouknout, jak to tam asi vypadá.

• GTA v bleděmodrém?
Prvním krokem je výběr jedné z hrozivě vyhlížejících postav a volba vozidla, kterým opustíte podzemní prostory garáží. Na výběr je klasické policejní auto, sporťák, SUV nebo náklaďák, později si pochopitelně můžete vybrat kterékoliv jiné dostupné vozidlo ve městě. Ovládání je překvapivě dobré, troufám si říct nejlepší, jaké se ve hrách typu GTA objevilo. Současně s tím, jak se zlepšují vaše řidičské schopnosti, i auta reagují lépe a pružněji na vaše podněty. Na začátku se vám bude možná zdát, že mnohé typy vozidel pomaleji zatáčejí, ale velmi brzy si na to zvyknete a pak nebudete mít ani ten nejmenší problém cokoliv řídit.

Podobně příjemně se ovládá i samotný agent. Ať už je to vlastní pohyb, zábavné skákání, šplhání po zdech, střelba nebo boj zblízka. U střelby samozřejmě funguje funkce „Target Lock“, která ale spotřebuje více munice než klasické manuální míření. Trochu problém jsem měl s přepínáním cílů a občas bylo obtížnější skočit na vyvýšené místo, ale jinak nemám k ovládání žádné výhrady. Netradiční je házení objektů zvoleným směrem, protože můžete uchopit téměř vše, co vám přijde pod ruku – od zabitého protivníka, přes spadlou trubku až po celé auto. Samozřejmě záleží na tom, jakou disponujete silou, protože okamžitě po startu hry žádné nadpřirozené schopnosti nemáte.

• Od člověka k supermanovi
Celkem Crackdown sleduje pět ukazatelů, kterými jsou řízení, výbušniny, palné zbraně, pohyblivost a síla. V průběhu hry pak zlepšujete jejich úroveň, která se měří počtem získaných hvězdiček. Každá hvězdička pak znamená výrazné zlepšení vlastností, takže po čase budete schopni nadlidských výkonů, kdy skáčete ze střechy na střechu, zabíjíte jedním úderem atd.

Asi nejkomplikovanější je zlepšit své řízení vozidel, protože jakýkoli kontakt s civilisty nebo jejich vozidly znamená minusové body. Naopak, zlepšit pohyblivost je poměrně snadné také díky uměle zrychlenému navyšování schopností v demoverzi. Vývojáři chtěli lidem alespoň naznačit, co všechno bude možné v plné hře. Stačí sebrat několik zelených ikonek s běžícím panáčkem a rázem si připadáte jako na Měsíci – gravitace pro vás ztrácí důležitost. Hra se od tohoto okamžiku stává mnohem zábavnější a může přilákat nové hráče, kteří byli doposud GTA negativní.

Akcelerovaný nárůst schopností do jisté míry ovlivňuje i časově omezenou funkčnost dema. Můžete totiž hrát pouze jednu hodinu, ale pokud některou ze zmíněných vlastností zlepšíte na úroveň dvou hvězdiček, začne automatický odpočet posledních třiceti minut hraní. Jakmile však hra vyjde oficiálně, toto nepříjemné omezení prý bude zrušeno. V plné hře se navíc dočkáme i možností vylepšovat auto, zbraně a další věci, což hru dále inovuje, ale o nějaké dramatické redefinici žánru bych asi nemluvil.

• Umělá demence
Demo nabízí spoustu vedlejších úkolů. Můžete si kupříkladu zajet časovku s autem, zkusit běh po střechách mrakodrapů nebo se připojit do probíhajících přestřelek na ulici a pomoci svým kolegům v boji proti zločinu. Ve hře jsou dále připraveny nejrůznější kaskadérské kousky, kdy proskakujete autem na určených místech, za což také dostáváte pozitivní body a zlepšujete své řidičské umění. Ve všech případech platí, že se v menší či větší míře potkáváte s počítačem řízenou AI v podobě jiných postav nebo vozidel.

Umělá inteligence patří k průměru. Nepřátele se nesnaží moc krýt, prostě na vás jen útočí. Vadilo mi, že se opakovaně objevují i na místech, která jsem před pár vteřinami vyčistil. Stačilo se otočit a už po mně někdo zase střílel. Hra je možná až přehnaně akční, což však spousta lidí přivítá. Chodci uskakují pomaleji, než bych čekal a málokdo si tak nevzpomene na starý dobrý Carmageddon. Ještě větší problémy má okolní doprava, jestliže jí jakýmkoli způsobem zablokujete cestu. Občas se trochu snaží překážce vyhnout, ale daleko častěji to skončí opakovaným narážením dokud není cesta volná. V každém případě však celý svět nějak funguje – není výrazně lepší nebo horší než u jiných podobných her.

• Technické zpracování
Milým překvapením pro mě bylo výborné grafické provedení, které posouvá hranice v tomto žánru zase o něco dál. Ať už se zastavíme u modelů, textur, nasvícení, efektů, všechno vypadá naprosto skvěle a běhá v takřka bezproblémovém frameratu. Ten sice nebyl až tak dokonale plynulý, jak ukazovala nedávná videa, ale potíže s dechem měl jen ve velmi exponovaných scénách, kdy se na obrazovce objevilo několik desítek postav, které po sobě střílely a do toho ještě explodovalo pár vozidel.

Obecně je ve hře až neuvěřitelné množství objektů na to, v jakém detailu a jak plynule se všechno hýbe. Kupříkladu počet lidí ve městě, hustota provozu – to všechno s fyzikou Havok a velkou mírou interakce. Když srovnám provedení Crackdown se Saints Row, je vidět, o jaký kus je nová hra dál. Záměrně jsem studoval kvalitu jednotlivých modelů, zda cellshade grafika nemaskuje jejich skutečný detail, ale není tomu tak. Svou roli tu však určitě sehrála menší rozloha města, alespoň jsem měl u demoverze ten dojem. Bude však lepší počkat s podobným závěrem na plnou hru, kde se zpřístupní zbývající části Pacific City.

Vyzdvihnout si zaslouží efekty explozí, které jsou nejen potěchou pro oko, ale také jejich ničivý účinek vypadá skvěle. Tlakové vlny pohazují objekty, vozidla se trhají na kusy, pouliční lampy se kácí k zemi. Dokonce jsem si všimnul rozbíjení skel na budovách, ačkoliv nepředpokládám, že by se zrovna tento efekt projevil opravdu všude. Docela hezky také vypadá denní cyklus, kdy se navečer rozsvítí reklamní neony a diskotéky spustí laserovou show.

Nemá smysl dále chválit. Týmy podřízené Microsoftu evidentně ví lépe než ty ostatní, kam sáhnout, aby z Xboxu 360 vymačkaly ještě o něco víc než konkurence. Pro majitele této konzole je to dobrá zpráva, protože vývojáři evidentně ještě nenarazili na strop a stále mají kam kráčet a z čeho brát.

• Zábava i pro odpůrce GTA?
Ačkoliv hry typu GTA nejsou má krevní skupina, Crackdown mě pár hodin docela bavil. Nejsem si jist proč vlastně, ale možná je to tím, že konečně někdo přišel s jiným nápadem než další kopií rádoby drsného člena hiphop gangu, což by bylo opravdu směšné. Hrát za opačnou stranu bylo docela osvěžující a líbilo se mi, že je policie po mém boku. Také akrobatické možnosti policajta jsou velmi zábavné a přinášejí do hry nové prvky i taktiku. V plné verzi svou roli sehraje samozřejmě i příběh.

Pokud se však zcela oprostím od svých pocitů, pak předpokládám, že hra bude slavit úspěch pochopitelně u fanoušků GTA a GTA klonů. Crackdown má všechno potřebné – volnost pohybu, svobodu konání, dopravní prostředky a všudypřítomné násilí, které si vyžaduje rozhodný zásah. K tomu si připočítejte novinku v podobě kooperativního módu a máte vymalováno. Milovníci tohoto žánru jednoduše nemají proč váhat a hru si mohou s klidným srdcem objednat. Za necelý měsíc dostanou výbornou akční hru v perfektní grafice, která jim zkrátí čekání na toužebně očekávaný čtvrtý díl GTA.

Pokud naopak patříte ke skupině lidí, která tyto hry nemá zrovna v lásce, pak o Crackdown neuvažujte. Jak již bylo zmíněno, hra sice přináší nějaké změny v hratelnosti, ale pořád je to stejně „blbá“ akční arkáda, kde jen běháte, skáčete, střílíte, jezdíte a zase střílíte. Jednoduchá herní náplň s minimální potřebou přemýšlet vás možná na chvíli pobaví, ale nic víc nečekejte.
Zdroj: Tiscali Games

Hra Crackdown patří mezi ostře sledované projekty, a to už jen proto, že na jejím vývoji podílí legendární herní designer Dave Jones, kterého byste našli podepsaného také pod GTA nebo Lemmings. Ostatně právě ke GTA je Crackdown často přirovnávána. Má totiž hráčům nabídnout minimálně stejně tak otevřený herní svět a volnou hratelnost, korunovanou navíc možností kooperativního vyžití. Hráči zde budou stát na straně spravedlnosti, avšak způsob, jakým se jí budou domáhat bude tak trochu netypický. Povoleno bude naprosto vše. K dispozici vám budou nejrůznější zbraně, vozidla, ale také veškeré objekty nacházející se kolem vás. Vaše řádění má doprovázet více než stovka licencovaných hudebních nahrávek. Více oficiální stránky.
Zdroj: Tiscali Games

Co se týče obsahu, kooperativní mód se nebude od singleplayeru lišit. A právě to bylo pro tvůrce výzvou. Hra jako taková totiž disponuje světem vykresleným až do horizontu a to navíc značně živým. Svůj domov v něm má velká spousta postaviček, všude se pohybují různá vozidla a další objekty, které všechny mohou být ovlivněny fyzikálním enginem, což zprostředkovat do multiplayeru není zrovna legrace. Tvůrci mají rozhodně zájem hráčům v kooperativní hře nabídnout stejnou volnost, jaká panuje v singelplayeru, takže i zde budete moci chodit kdykoliv kamkoliv si vzpomenete. Kromě toho bude kooperativní mód libovolně přístupný. Hra může být otevřena na základě žádosti o připojení se pro kohokoliv či pouze pro přátele. Když třeba budete mít problém s nějakým náročným bossem, můžete si k sobě přizvat dalšího hráče, aby vám s ním pomohl.

Připomínám, že gangy budou v Crackdown tři – asijský, ruský a mexický. Poznáte je i podle řeči, mluvit totiž budou převážně svými rodnými jazyky – los Muertos španělsky, The Volk rusky, avšak Shai-Gen Corporation anglicky, a to kvůli tomu, že jej tvoří víc národností, byť původem z Asie. Podle nich je město, kde budete coby posel práva a spravedlnosti úřadovat, rozděleny na tři hlavní části, tématicky vyvedenétak, aby odpovídaly danému gangu. Uprostřed pak jsou čtyři ostrůvku tvořící centrum vaší agentury. Jak už jistě víte, Crackdown nese prvky RPG. Hráč bude moci v průběhu hraní zdokonalovat své schopnosti a dít se to bude přes zabíjení protivníků. V bojích muž proti muži nebo při jakémkoliv zabití nepřítele s využitím brutální síly tak například vylepšíte své svaly, honičkami vypilujete své řidičské schopnosti, skákáním přes střechy vytrvalost, apod.
Zdroj: Tiscali Games

Nebudu znovu opakovat všechno to, co jste si mohli přečíst v naší minulé zprávě. Pouze připomínám, že Crackdown vyvíjí pro Microsoft studio Real Time Worlds, a to pro konzoli Xbox 360. U nás se má tento titul prodávat v české verzi a předobjednat si jej můžete na TISCALI Gameshopu. Přesný termín zatím není znám, potvrzeno bylo jen období mezi únorem až červnem 2007.

Zdroj: Tiscali Games

Děj Crackdown se odehrává ve fiktivním městě Pacific City. Tamní obyvatelé se potýkají se značným problémem. Mnohé části města okupují nejrůznější gangy, které si zrovna neberou servítky a policie sama na ně dávno nestačí. Holt to bude zase na vás. Coby člen super-tajné agentury se budete muset se zločinem v Pacific City vypořádat po svém. Jak je vidět v sestřizích ze hry, nebudete žádné béčko. Superman sice také ne, ale něco mezi tím rozhodně. Jen tak něco vás neskolí a sami budete vládnout nadlidskou silou. Akce je prostě lehce nadsazená, ale možná o to zábavnější. Ostatně, že tuhle hru nelze brát zase tak moc vážně, naznačuje i její komiksově laděná grafika.

Vaše velitelství bude ve středu města. Samozřejmě vám poskytne rovněž vozidla a to hned tři – sporťáka, SUV a dodávku. Ty gangy, které budete mít za úkol zlikvidovat, budou tři a každý jiný. Los Muertos se jeví být nicotnými zlodějíčky aut, ale zdání klame, The Volk jsou organizovanou zločineckou skupinou z Východní Evropy a konečně Shai-gen, to je mnohonárodnostní spolek. Sejmout takovou bandu nebude jednoduché. Nejdříve bude třeba odstranit jejích šest strategických partnerů, kteří jí dodávají vše od zbraní, po vozidla. Až pak budete mít volnou cestu do hlavního stanu gangu, kde se utkáte se šéfem a jeho ochrankou. Když odtud vylezete živí, můžete říct, že jste je dostali.

Hra má disponovat zajímavým systémem zdokonalování hrdiny. Má tu být pět kategorií, které se budou postupně vylepšovat podle toho, jak je budete využívat. Například za každého zastřeleného nebo vlastnoručně dobitého nepřítele získáte cosi jako tokeny, které se budou ukládat do speciální odměrky, a když jejich počet dosáhne stovky, budete odměněni hvězdou, jež značí postup o úroveň výš (až do levelu 4) v dané kategorii. Odměňováni budete i za hbitost nebo řidičské schopnosti. Co se těch týče, vyšší level v této kategorii poznáte na ovládání vozu. Se zdokonalováním se souvisí i to, že budou v herním světě roztroušené jakési předměty, s jejichž pomocí se „levelování“ urychlí. Za připomenutí jistě stojí také fakt, že vám Crackdown nabídne kooperativní hru pro dva hráče pře Xbox Live či system link (split-screen nebude). Podle dojmů redaktorů IGN a TeamXbox půjde o hodně zajímavý zážitek. Oba hráči si budou moci v herním světě dělat volně co chtějí, třeba se i navzájem zabít. Součástí kooperativního módu mají být také závodní mise. V případě, že dojde k usmrcení jednoho nebo obou hráčů, hra nekončí. hrdinové se znovu objeví na určitém místě a mohou pokračovat dál.

Zdroj: Tiscali Games

Schopnosti vaší postavy se budou v průběhu hry zdokonalovat. Zaměříte-li se na sílu, můžete dospět až do stádia, kdy vám k odklizení auta z cesty postačí jediné kopnutí. Vylepšit půjde ale i manipulaci se zbraněmi (k dispozici bude leccos, včetně granátů či raketometu) nebo skoky do výšky, ad. Crackdown hráčům nabídne několik herních módů. Bude zde například mód vyloženě závodní (Time trials, při němž budete moci akci nahrávat a výsledek pak sdílet s dalšími nadšenci online), multiplayerový kooperativní, ale i další, které budou mísit ty ostatní dohromady. V zásadě je Crackdown hrou pojatou z perspektivy třetí osoby. To ovšem pouze do té doby, než si sednete za volant. Mimochodem, získat vůz prý není v této hře tak snadné jako v GTA nebo Saints Row, neboť jeho majitelé jen tak snadno nezpomalí, když jim vstoupíte do cesty. Když už se vám ale nějaké vozidlo přeci jen podaří ukořistit, pak prý můžete očekávat, že se každé bude řídit jinak, podle typu. Co se týče grafické stránky, redaktoři Gamespotu hru velmi chválili. Spolu s kolegy z IGN se pak všichni shodli na tom, že Crackdown bude hrou dosti zábavnou. Stejně tak i pojetí kamery. Ale to skutečně posoudíme, až začátkem příštího roku vyjde.
Zdroj: Tiscali Games

Herní prostředí bude silně interaktivní a nijak vás nebude omezovat v pohybu. Jako zbraň půjde použít téměř vše (odpadkové koše, vozidla a dokonce prý i lidi), děj bude nelineární a úkoly půjde řešit mnoha různými způsoby. Budete se divit, jaké všechny schopnosti objevíte ve své postavičce, ať už půjde o oslnivou rychlost, smrti se vzpírající skoky, ovládání těch neuvěřitelných zbraní, zdánlivě nemožné manévry z vozidly, schopnost pohybovat s obrovskými předměty a nebo uštědřit někomu takovou ránu, že mu nezůstane jediná kost celá. Další věc, kterou se bude tento titul vyznačovat, je kooperativní hra, díky níž se váš zážitek zdvojnásobí. Přitom všem vás navíc bude doprovázet více než stovka licencovaných hudebních skladeb širokého spektra stylů a žánrů. Vydání Crackdown je naplánováno na podzim 2006.

Zdroj: Tiscali Games